Denies

3. Maturitní téma

ČESKÁ STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

ZÁPAS ČEŠTINY A LATINY, VÍTĚZSTVÍ ČEŠTINY

V 9.-14.STOLETÍ

Znaky:

1. Anonymnost - autoři se domnívali, že jejich práci vede bůh
2. Zlomkovitost - díla se zachovala jen v částech
3. Nejasná datace - neznáme přesnou dobu vzniku
4. Jazyky – staroslověnština, latina, čeština

Etapy vývoje:

2.pol. 9.st.- poč. 10.st. Staroslověnská literatura

10.-11.st. Zápas Staroslověnštiny a Latiny, počátky češtiny v literatuře

12.-pol. 13.st. Vítězství latiny, pronikání češtiny

2. pol. 13.-14-st. Vítězství češtiny

1. STAROSLOVĚNSKÁ LITERATURA

- Kolem r. 830- došlo k bojům mezi knížaty Mojmírem (vítěz) a Pribinou,

Mojmír sjednotil území a vytvořil VŘ (Velkomoravskou říši)

do Českých zemí se šířilo křesťanství

na Moravě nechtěli přijmout latinskou nebo německou liturgii – náboženský jazyk, proto r. 862 kníže Rastislav požádal Byzantského císaře, aby mu poslal vzdělané mnichy

r. 863 přišli na Velkou Moravu 2 bratři ze Soluně Cyril a Metoděj: věrozvěstové křesťanské víry ve Staroslověnském jazyce, překládali náboženské texty a bohoslužebné texty, vytvořili 1. Slovanské písmo Hlaholici, později Cyrilici- základem azbuky, tvořili prózu, poezii, náboženské písně, atd.

Staroslověnskou liturgii očernili v Římě u papeže franští kněží, proto musel Cyril do Říma a tuto liturgii obhájit. Už se nevrátil a vstoupil tam do kláštera. Metoděj se stal velkomoravským biskupem, po jeho smrti (885) kníže Svatopluk jeho žáky vyhnal v VŘ a asi r. 906 VŘ zanikla.

Literární díla:

Proglas- Staroslověnská předmluva k evangeliu

Život Konstantinův a Metodějův život - psány Staroslověnsky, Moravsko - Panonské legendy.

2. ZÁPAS STAROSLOVĚNŠTINY A ČEŠTINY, POČÁTKY ČEŠTINY

9.st. mezi Labem a Vltavou vznikl český stát- vládli zde Přemyslovci

r. 995 byli vyvražděni Slavníkovci

1. kníže Bořivoj a Ludmila přijali křest

r. 935 - byl vnuk Bořivoje (Václav) zavražděn svým bratrem Boleslavem

Boleslav nastoupil na trůn- byl ukrutný vládce

Boleslav II.- byl pobožný, založil biskupství

Boleslav III.

Metodějovi žáci odešli do Čech a zde se usídlili v nově založeném Sázavském klášteře, který založil podle legendy sv. Prokop

Staroslověnská legenda: Legenda o svatém Václavu

Vznikla latinská paralela Kristiánova legenda

( Život a umučení sv. Václava a babičky jeho sv. Ludmily )

vznikla 1. česká duchovní píseň Hospodine pomiluj ny – určena všemu lidu, sloužila jako hymna

<!--[if !supportLists]-->3. <!--[endif]-->VÍTĚZSTVÍ LATINY A PRONIKÁNÍ ČEŠTINY

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->období vlády posledních přemyslovců Přemysla Otakara I., Přemysla Otakara II., Václava I. a Václava II.

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->r. 1212- Přemyslovci dědiční králové Zlaté buly cicilské

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->vznikla latinská literatura- Kosmas- Kronika česká asi * 1045-1125, vystudoval v cizině, knězem, 2x ženat, proboštem Pražské kapituly u sv. Víta, diplomat, znal anglickou literaturu, velice vzdělaný

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->Kronika česká psaná latinsky, v próze, zahrnul v ni dějiny celého českého národa, čerpal ze tří pramenů:

1. Z vyprávění starců ( Praotce Čecha, O Přemyslovi Oráči)
2. Vyprávění památníků

3. Informace, které měl on sám (vlastní zkušenosti)

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->záměrně zamlčel staroslověnskou literaturu a liturgii v českých zemích

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->chybí historická (společenská) spolehlivost

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->pokračování je Zbraslavská kronika (vznikla 14.st.), psaná latinsky, do latinských textů se dostaly první české glosy- české vpisky 2. nejstarší česká duchovní píseň Svatý Václave, v česku se stala hymnou

4. VÍTĚZSTVÍ ČEŠTINY

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->2. pol. 13.-14.st.

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->r. 1306 byl zavražděn Václav III. V Olomouci => Přemyslovci vymřeli po meči

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->r. 1310 si vzal Jan Lucemburský Elišku Přemyslovnu a tak se stal českým králem

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->r. 1346 padl J. Lucemburský v bitvě u Kresčaku a Karel IV. ( jeho syn) se stal českým králem ( + 1378 )

- Literatura psána většinou česky:

- Témata byla: hrdinská, rytířská, historická, náboženská

- Žánry: rytířský epos, legenda, kronika, životopis, píseň- světská i duchovní, drama, atd.

Rytířské eposy:

<!--[if !supportLists]-->1. <!--[endif]-->Alexandreis – veršovaný epos o řeckém králi Alexandru Makedonském, čeká Alexandreis skrývá Přemysla Otakara II.

<!--[if !supportLists]-->2. <!--[endif]-->Tristan a Isolda- veršovaný rytířský epos, přeložený z francouzského originálu

<!--[if !supportLists]-->3. <!--[endif]-->Kronika Trojánská- próza, vypráví o Trojské válce a jejích hrdinech, vyšla roku 1468 jako 1. česká tištěná kniha

Kronika Dalimilova:

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->vznikala 1308-1314

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->neznámý autor, ale pravděpodobně nižší šlechtic, úředník zemských desek, byl vlastenec, neměl rád Václava II., protože mu vyčítal přátelství s Němci

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->kronika je psána česky, veršovaná, zahrnuje období od Praotce Čecha až po r. 1314

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->není historicky spolehlivá

Nauková literatura:

1. Klaretův slovník

2. Karel IV. – Vieta Caroli (vlastní životopis Karla IV.)

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->psaná latinsky, próza, vzpomíná na své rané dětství, kdy byl odvezen do Francie a dán na výchovu fr. Králi a tam ho přejmenovali z Václava na Karla IV., byl poslán na studia.

Legendy:

1. O sv. Kateřině – umělecky náročná, plná symbolů, filosofických úvah.
2. O sv. Prokopu – obyčejná, jednoduchá, snadno pochopitelná, vypráví o životě Prokopa prvního Opata Sázavského kláštera

Dvorská lyrika:

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->vznikaly trubadúrské písně, svítáníčka, milostné písně

<!--[if !supportLists]-->1. <!--[endif]-->Dřevo se listem odjevá

<!--[if !supportLists]-->2. <!--[endif]-->Noci mila

<!--[if !supportLists]-->3. <!--[endif]-->Závišova píseň

<!--[if !supportLists]-->4. <!--[endif]-->Měj se dobře srdečko

Duchovní lyrika:

 1. Kunhutina modlitba- r. 1300

X Satira:

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->vznikla ve 14. st. A to v poezii, próze i dramatu

1. Vagantská poezie (žákovská) – veselá, zábavná, útočná, písně, básně, makarónská poezie (střídání latinských a českých veršů)

Texty: Deuterium pacior (milostná)- makedonská poezie

  Píseň veselé chudiny

 Podkoní a žák (hádka kdo je na tom lépe)

X Sociální satira:

<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->všímá si společenských nesvárů

<!--[if !supportLists]-->1. <!--[endif]-->Satiry o řemeslnících a o tom, jak se bližní okrádali

<!--[if !supportLists]-->2. <!--[endif]-->Desatero kázanie božie- kterak se porušují 10 přikázání

<!--[if !supportLists]-->3. <!--[endif]-->O lišce a džbánku- 1. česká bajka

X Drama:

Mastičkář- 14.st. nejstarší čisté drama na námět her O třech Mariích, by šly na trh koupit byliny a vonné masti, aby ošetřily těla Krista sňatého z kříže. Setkaly se tam s Mastičkářem a jeho pomocníkem, kteří hrubými, sprostými výrazy vychloubali své zboží.

X Filosofická próza:

Tkadleníček- vznikl kolem r. 1400 – spor nešťastného milence s Neštěstím, kterému vzalo jeho milou

X Obrana společenského řádu:

Smil Flaška z Pardubic- napsal Nová Rada- alegorická skladba o mladém lvu, králi zvířat, kterému přichází radit ostatní zvířata, jak vládnout (myšleno Václava IV.)