3. Maturitní témaaa
3. Maturitní téma
ČESKÁ STŘEDOVĚKÁ LITERATURA
ZÁPAS ČEŠTINY A LATINY, VÍTĚZSTVÍ ČEŠTINY
V 9.-14.STOLETÍ
Znaky:
- Anonymnost - autoři se domnívali, že jejich práci vede bůh
- Zlomkovitost - díla se zachovala jen v částech
- Nejasná datace - neznáme přesnou dobu vzniku
- Jazyky – staroslověnština, latina, čeština
Etapy vývoje:
2.pol. 9.st.- poč. 10.st. Staroslověnská literatura
10.-11.st. Zápas Staroslověnštiny a Latiny, počátky češtiny v literatuře
12.-pol. 13.st. Vítězství latiny, pronikání češtiny
2. pol. 13.-14-st. Vítězství češtiny
1. STAROSLOVĚNSKÁ LITERATURA
- Kolem r. 830- došlo k bojům mezi knížaty Mojmírem (vítěz) a Pribinou,
Mojmír sjednotil území a vytvořil VŘ (Velkomoravskou říši)
do Českých zemí se šířilo křesťanství
na Moravě nechtěli přijmout latinskou nebo německou liturgii – náboženský jazyk, proto r. 862 kníže Rastislav požádal Byzantského císaře, aby mu poslal vzdělané mnichy
r. 863 přišli na Velkou Moravu 2 bratři ze Soluně Cyril a Metoděj: věrozvěstové křesťanské víry ve Staroslověnském jazyce, překládali náboženské texty a bohoslužebné texty, vytvořili 1. Slovanské písmo Hlaholici, později Cyrilici- základem azbuky, tvořili prózu, poezii, náboženské písně, atd.
Staroslověnskou liturgii očernili v Římě u papeže franští kněží, proto musel Cyril do Říma a tuto liturgii obhájit. Už se nevrátil a vstoupil tam do kláštera. Metoděj se stal velkomoravským biskupem, po jeho smrti (885) kníže Svatopluk jeho žáky vyhnal v VŘ a asi r. 906 VŘ zanikla.
Literární díla:
Proglas- Staroslověnská předmluva k evangeliu
Život Konstantinův a Metodějův život - psány Staroslověnsky, Moravsko - Panonské legendy.
2. ZÁPAS STAROSLOVĚNŠTINY A ČEŠTINY, POČÁTKY ČEŠTINY
9.st. mezi Labem a Vltavou vznikl český stát- vládli zde Přemyslovci
r. 995 byli vyvražděni Slavníkovci
1. kníže Bořivoj a Ludmila přijali křest
r. 935 - byl vnuk Bořivoje (Václav) zavražděn svým bratrem Boleslavem
Boleslav nastoupil na trůn- byl ukrutný vládce
Boleslav II.- byl pobožný, založil biskupství
Boleslav III.
Metodějovi žáci odešli do Čech a zde se usídlili v nově založeném Sázavském klášteře, který založil podle legendy sv. Prokop
Staroslověnská legenda: Legenda o svatém Václavu
Vznikla latinská paralela Kristiánova legenda
( Život a umučení sv. Václava a babičky jeho sv. Ludmily )
vznikla 1. česká duchovní píseň Hospodine pomiluj ny – určena všemu lidu, sloužila jako hymna
<!--[if !supportLists]-->3. <!--[endif]-->VÍTĚZSTVÍ LATINY A PRONIKÁNÍ ČEŠTINY
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->období vlády posledních přemyslovců Přemysla Otakara I., Přemysla Otakara II., Václava I. a Václava II.
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->r. 1212- Přemyslovci dědiční králové Zlaté buly cicilské
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->vznikla latinská literatura- Kosmas- Kronika česká asi * 1045-1125, vystudoval v cizině, knězem, 2x ženat, proboštem Pražské kapituly u sv. Víta, diplomat, znal anglickou literaturu, velice vzdělaný
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->Kronika česká psaná latinsky, v próze, zahrnul v ni dějiny celého českého národa, čerpal ze tří pramenů:
- Z vyprávění starců ( Praotce Čecha, O Přemyslovi Oráči)
- Vyprávění památníků
- Informace, které měl on sám (vlastní zkušenosti)
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->záměrně zamlčel staroslověnskou literaturu a liturgii v českých zemích
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->chybí historická (společenská) spolehlivost
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->pokračování je Zbraslavská kronika (vznikla 14.st.), psaná latinsky, do latinských textů se dostaly první české glosy- české vpisky 2. nejstarší česká duchovní píseň Svatý Václave, v česku se stala hymnou
- VÍTĚZSTVÍ ČEŠTINY
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->2. pol. 13.-14.st.
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->r. 1306 byl zavražděn Václav III. V Olomouci => Přemyslovci vymřeli po meči
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->r. 1310 si vzal Jan Lucemburský Elišku Přemyslovnu a tak se stal českým králem
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->r. 1346 padl J. Lucemburský v bitvě u Kresčaku a Karel IV. ( jeho syn) se stal českým králem ( + 1378 )
- Literatura psána většinou česky:
- Témata byla: hrdinská, rytířská, historická, náboženská
- Žánry: rytířský epos, legenda, kronika, životopis, píseň- světská i duchovní, drama, atd.
Rytířské eposy:
<!--[if !supportLists]-->1. <!--[endif]-->Alexandreis – veršovaný epos o řeckém králi Alexandru Makedonském, čeká Alexandreis skrývá Přemysla Otakara II.
<!--[if !supportLists]-->2. <!--[endif]-->Tristan a Isolda- veršovaný rytířský epos, přeložený z francouzského originálu
<!--[if !supportLists]-->3. <!--[endif]-->Kronika Trojánská- próza, vypráví o Trojské válce a jejích hrdinech, vyšla roku 1468 jako 1. česká tištěná kniha
Kronika Dalimilova:
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->vznikala 1308-1314
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->neznámý autor, ale pravděpodobně nižší šlechtic, úředník zemských desek, byl vlastenec, neměl rád Václava II., protože mu vyčítal přátelství s Němci
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->kronika je psána česky, veršovaná, zahrnuje období od Praotce Čecha až po r. 1314
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->není historicky spolehlivá
Nauková literatura:
- Klaretův slovník
- Karel IV. – Vieta Caroli (vlastní životopis Karla IV.)
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->psaná latinsky, próza, vzpomíná na své rané dětství, kdy byl odvezen do Francie a dán na výchovu fr. Králi a tam ho přejmenovali z Václava na Karla IV., byl poslán na studia.
Legendy:
- O sv. Kateřině – umělecky náročná, plná symbolů, filosofických úvah.
- O sv. Prokopu – obyčejná, jednoduchá, snadno pochopitelná, vypráví o životě Prokopa prvního Opata Sázavského kláštera
Dvorská lyrika:
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->vznikaly trubadúrské písně, svítáníčka, milostné písně
<!--[if !supportLists]-->1. <!--[endif]-->Dřevo se listem odjevá
<!--[if !supportLists]-->2. <!--[endif]-->Noci mila
<!--[if !supportLists]-->3. <!--[endif]-->Závišova píseň
<!--[if !supportLists]-->4. <!--[endif]-->Měj se dobře srdečko
Duchovní lyrika:
1. Kunhutina modlitba- r. 1300
X Satira:
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->vznikla ve 14. st. A to v poezii, próze i dramatu
- Vagantská poezie (žákovská) – veselá, zábavná, útočná, písně, básně, makarónská poezie (střídání latinských a českých veršů)
Texty: Deuterium pacior (milostná)- makedonská poezie
Píseň veselé chudiny
Podkoní a žák (hádka kdo je na tom lépe)
X Sociální satira:
<!--[if !supportLists]-->- <!--[endif]-->všímá si společenských nesvárů
<!--[if !supportLists]-->1. <!--[endif]-->Satiry o řemeslnících a o tom, jak se bližní okrádali
<!--[if !supportLists]-->2. <!--[endif]-->Desatero kázanie božie- kterak se porušují 10 přikázání
<!--[if !supportLists]-->3. <!--[endif]-->O lišce a džbánku- 1. česká bajka
X Drama:
Mastičkář- 14.st. nejstarší čisté drama na námět her O třech Mariích, by šly na trh koupit byliny a vonné masti, aby ošetřily těla Krista sňatého z kříže. Setkaly se tam s Mastičkářem a jeho pomocníkem, kteří hrubými, sprostými výrazy vychloubali své zboží.
X Filosofická próza:
Tkadleníček- vznikl kolem r. 1400 – spor nešťastného milence s Neštěstím, kterému vzalo jeho milou
X Obrana společenského řádu:
Smil Flaška z Pardubic- napsal Nová Rada- alegorická skladba o mladém lvu, králi zvířat, kterému přichází radit ostatní zvířata, jak vládnout (myšleno Václava IV.)