Erich Maria Remarque (životopis)
3. 11. 2008
Erich Maria Remarque
Německý spisovatel a dramatik, vlastním jménem Erich Paul Remark se narodil v Osnabrűcku, v rodině knihvazače. V osmnácti letech (ihned po ukončení školy v roce 1916) narukoval jako dobrovolník do armády, kde byl v roce 1918 (několikrát) zraněn. Nejen díky tomu je celé jeho dílo poznamenáno odporem k válce a antimilitarismem. Přestože se narodil v 'kolébce fašismu', popisuje ho jako "rakovinu tohoto století".
Po demobilizaci vystřídal řadu různých povolání, například působil jako redaktor v berlínském plátku "Sport im Bild", pracoval jako učitel, agent firmy s náhrobními kameny, účetní, obchodní příručí, automobilový závodník, reklamní agent a v neposlední řadě se stal světoznámým spisovatelem.
V roce 1925 se oženil s Jeanne Zambonovou (Jutta Zambona). Jejich manželství však trvalo pouze do roku 1932, kdy emigroval do Švýcarska.
Po nástupu nacismu v r. 1933 byly jeho knihy vyhlášeny za "zvrhlé umění" a veřejně páleny, on sám byl v roce 1938 zbaven německého občanství.
V roce 1939 emigroval do USA. (V následujících letech žil střídavě v Americe a ve Švýcarsku).
Po 2.světové válce se vrátil do Švýcarska a usadil se v Porto Roncu na jezeře Maggiore.
V roce 1958 se znovu oženil s americkou filmovou hvězdou Paulette Goddard, bývalou manželkou Charlieho Chaplina.
Po vydání svého románu Na západní frontě klid se rázem stal jedním z nejčtenějších autorů 20. století. (Jen tak pro zajímavost se během 3 let prodalo 3.5 milionů výtisků). Kniha se již rok po jejím vydání dočkala filmového zpracování režisérem Lewisem Milestonem.
I jeho další romány o Německu, emigraci a 2. světové válce tuto oblibu ještě vystupňovaly, ale už nedokázaly překonat stín jeho prvního a přece veleúspěšného díla. Přes nesmírnou popularitu Remarquova díla, nelze pominout i jeho zřejmé nedostatky. Někdy až příliš vycházel vstříc vkusu průměrného čtenáře: využíval postupu triviální literatury, často opakoval motivy, uměle konstruoval dějové konflikty a nevyhnul se ani laciné sentimentalitě.
Dílo:
· NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID (1929) (Motto: Kniha je pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou - i když unikla jejím granátům)
· CESTA ZPÁTKY (1931) (kde Remarque líčí politický a mravní rozklad v poraženém Německu)
· TŘI KAMARÁDI (1938)
· Miluj bližního svého (1941)
· JISKRA ŽIVOTA (1951) (o hrůzách koncentračních táborů)
· VÍTĚZNÝ OBLOUK (1946)
· ČAS ŽÍT, ČAS UMÍRAT (1954)
· Černý obelisk (1956)
· Bůh měří všem stejně
· NEBE NEZNÁ VYVOLENÝCH (1961)
· Noc v Lisabonu (1962)
· Stíny v ráji (1971)
Citáty Ericha Maria Remarquea:
Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka ano.
Tu však jsem náhle viděl,že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný protože jsem u něho. Když se to takhle řekne,zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí,je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco,co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě!
Bolest nad ztrátou druhého člověka je snesitelnější, když člověk ví, že sám už nebude dlouho žít.
Když člověk nic nežádá, je ze všeho dárek.
Nikdy toho nechtěj moc vědět. Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným - ale nešťastným.
Rozum a srdce jsou jako přesýpací hodiny. Kde se jedno naplní, druhé se vyprázdní.
V lásce se nelze vracet zpátky, taky nikdy nemůžeš začít znovu.
Život je nemoc a smrt začíná narozením. Každé vydechnutí a každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním - malým krůčkem ke konci.
Životu není třeba hledět do tváře. Stačí ho jen cítit.
Žárlivost přece nezačíná člověkem a taky jím nekončí. Začíná vzduchem, který milovaný člověk dýchá, a nikdy nekončí. Ani smrtí.
Koukej neztratit svou hloupost, protože ji nemáš čím nahradit!
Na tvrzení, že válku zavinili Židé se tenkrát odpovídalo: a cyklisti. Když se někdo zeptal: A proč cyklisti?, tak se odpovídalo: A proč Židi?
Německý spisovatel a dramatik, vlastním jménem Erich Paul Remark se narodil v Osnabrűcku, v rodině knihvazače. V osmnácti letech (ihned po ukončení školy v roce 1916) narukoval jako dobrovolník do armády, kde byl v roce 1918 (několikrát) zraněn. Nejen díky tomu je celé jeho dílo poznamenáno odporem k válce a antimilitarismem. Přestože se narodil v 'kolébce fašismu', popisuje ho jako "rakovinu tohoto století".
Po demobilizaci vystřídal řadu různých povolání, například působil jako redaktor v berlínském plátku "Sport im Bild", pracoval jako učitel, agent firmy s náhrobními kameny, účetní, obchodní příručí, automobilový závodník, reklamní agent a v neposlední řadě se stal světoznámým spisovatelem.
V roce 1925 se oženil s Jeanne Zambonovou (Jutta Zambona). Jejich manželství však trvalo pouze do roku 1932, kdy emigroval do Švýcarska.
Po nástupu nacismu v r. 1933 byly jeho knihy vyhlášeny za "zvrhlé umění" a veřejně páleny, on sám byl v roce 1938 zbaven německého občanství.
V roce 1939 emigroval do USA. (V následujících letech žil střídavě v Americe a ve Švýcarsku).
Po 2.světové válce se vrátil do Švýcarska a usadil se v Porto Roncu na jezeře Maggiore.
V roce 1958 se znovu oženil s americkou filmovou hvězdou Paulette Goddard, bývalou manželkou Charlieho Chaplina.
Po vydání svého románu Na západní frontě klid se rázem stal jedním z nejčtenějších autorů 20. století. (Jen tak pro zajímavost se během 3 let prodalo 3.5 milionů výtisků). Kniha se již rok po jejím vydání dočkala filmového zpracování režisérem Lewisem Milestonem.
I jeho další romány o Německu, emigraci a 2. světové válce tuto oblibu ještě vystupňovaly, ale už nedokázaly překonat stín jeho prvního a přece veleúspěšného díla. Přes nesmírnou popularitu Remarquova díla, nelze pominout i jeho zřejmé nedostatky. Někdy až příliš vycházel vstříc vkusu průměrného čtenáře: využíval postupu triviální literatury, často opakoval motivy, uměle konstruoval dějové konflikty a nevyhnul se ani laciné sentimentalitě.
Dílo:
· NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID (1929) (Motto: Kniha je pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou - i když unikla jejím granátům)
· CESTA ZPÁTKY (1931) (kde Remarque líčí politický a mravní rozklad v poraženém Německu)
· TŘI KAMARÁDI (1938)
· Miluj bližního svého (1941)
· JISKRA ŽIVOTA (1951) (o hrůzách koncentračních táborů)
· VÍTĚZNÝ OBLOUK (1946)
· ČAS ŽÍT, ČAS UMÍRAT (1954)
· Černý obelisk (1956)
· Bůh měří všem stejně
· NEBE NEZNÁ VYVOLENÝCH (1961)
· Noc v Lisabonu (1962)
· Stíny v ráji (1971)
Citáty Ericha Maria Remarquea:
Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka ano.
Tu však jsem náhle viděl,že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný protože jsem u něho. Když se to takhle řekne,zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí,je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco,co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě!
Bolest nad ztrátou druhého člověka je snesitelnější, když člověk ví, že sám už nebude dlouho žít.
Když člověk nic nežádá, je ze všeho dárek.
Nikdy toho nechtěj moc vědět. Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným - ale nešťastným.
Rozum a srdce jsou jako přesýpací hodiny. Kde se jedno naplní, druhé se vyprázdní.
V lásce se nelze vracet zpátky, taky nikdy nemůžeš začít znovu.
Život je nemoc a smrt začíná narozením. Každé vydechnutí a každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním - malým krůčkem ke konci.
Životu není třeba hledět do tváře. Stačí ho jen cítit.
Žárlivost přece nezačíná člověkem a taky jím nekončí. Začíná vzduchem, který milovaný člověk dýchá, a nikdy nekončí. Ani smrtí.
Koukej neztratit svou hloupost, protože ji nemáš čím nahradit!
Na tvrzení, že válku zavinili Židé se tenkrát odpovídalo: a cyklisti. Když se někdo zeptal: A proč cyklisti?, tak se odpovídalo: A proč Židi?
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář